Jak jsem se stala dulou?

Moje cesta mateřstvím začala na podzim v roce 2012, kdy jsem díky prožitému zklamání při porodu dcerky a těžkému začátku mateřství hledala odpovědi na své otázky: Proč a jak se to stalo, že se cítím po porodu nejistě a psychicky špatně? Proč moje holčička pláče, co potřebuje? Proč mě tak strašně bolí kojení a kdy už to přejde? Co mám dělat, abych se konečně začala cítit lépe?

Nedostatek uspokojivých odpovědí mě motivoval k samostudiu. Vždyť co jiného na světě by přece mělo opravdu fungovat, když ne přivádění dětí na svět a kojení, říkala jsem si… Studovala jsem biologii porodu, vliv jeho průběhu na kojení a psychiku ženy, její hormonální rovnováhu. Pochopila jsem vliv vzájemné blízkosti ženy s miminkem na jejich budoucí vztah a na to, jak žena vnímá výzvy, které jí nová role matky přináší.

Překvapeně jsem hleděla na skutečnost, že čerstvé miminko je v náruči své maminky dokonale schopné a připravené na život. Porozuměla jsem tomu, proč jsem po narození mé holčičky prožívala bolest a pochybnosti. Pochopila jsem také velmi úzkou souvislost způsobu rození dětí a toho, jaký svět si tím tvoříme.

Tato cesta mě vedla k hlubšímu pochopení mateřství a přirozených procesů, což mi umožnilo lépe porozumět sama sobě i ostatním ženám. 

I po letech stále zažívám úžas nad tím, JAK je to jednoduché a od přírody dokonale vymyšlené. Jak v dnešní přetechnizované době snadno ztratíme důvěru v sebe a od naší moudrosti se odpojíme. Jak moc nám chybí a jak je potřebná vzájemná ženská podpora, péče, sdílení a spolupráce, pro těhotné a čerstvé šestinedělky s miminkem v náručí obzvlášť.

Mé druhé těhotenství bylo cestou k sebeuvědomění a uzdravení pochroumané důvěry v sebe sama. Po důkladné přípravě jsem synka porodila podle mých představ a v tempu, jaké jsme oba potřebovali. Těhotenství a poporodní čas jsem prožila v péči komunitní porodní asistentky a vnímám, že to bylo jedno z nejlepších rozhodnutí v mém životě.

Z osobních zkušeností a poznatků brzy vyplynula touha sdílet a podporovat další ženy stojící na začátku mateřské cesty tak, jako kdysi já. Aktuálně se věnuji přípravě a doprovodům žen k porodům, vedu komunitní setkávání pro těhotné ženy a čerstvé maminky a poskytuji individuální podporu jako laktační poradkyně v oblasti kojení a nošení dětí.

Vím, že každá jsme jiná, každá prožíváme svůj jedinečný životní příběh. Co je nám ale všem ženám společné, je potenciál naší vnitřní síly probouzející se v období těhotenství, zážitkem narození miminka a faktem, že se staneme matkou. 

Mým neskromným přáním je dostatek laskavé podpory a péče pro všechny ženy, aby mohly tohle období prožít tak, že se pro ně stane zdrojem posilující energie pro celý jejich další život.